Verona
Verona je druhým největším sídlem regionu Veneto (Benátsko). Město je známé především z kulturněhistorického hlediska, a tak našemu zájezdu do Severní Itálie nemohlo uniknout pozornosti. Do Verony jsme se z kempu vydali 08:10, třetí prázdninový den. Příjezd do města byl relativně hladký, už v 09:45 jsme na parkovišti nedaleko veronského hřbitova popíjeli ranní kávu. Po rychlém občerstvení se jsme pokračovali po mostu přes řeku Adige do historického centra města. Putování jsme začali společně u místního kolosea (Arena di Verona), čtvrtého největšího v Itálii. Koloseum bylo vybudováno dokonce ještě dříve než známé koloseum z Říma. Po domluvě jsme se nakonec všichni rozhodli za poplatek 7,5 eura pro vstup do tohoto majestátního chrámu, který se dříve nacházel mimo město, až za městskými hradbami.
Po prohlídce Arena di Verona jsme společně pokračovali v 11:30 k druhému z nejvýznamnějších míst ve Veroně - balkónu Romea a Julie. Známý dramatik William Shakespeare svůj příběh obrovské lásky dvou mladých lidí zasadil právě do tohoto italského města. Na samotném místě nás nepřekvapily davy turistů. Od tohoto hodně chaotického místa dostali žáci pokyn užít si město po vlastní ose ve dříve stanovených skupinkách. Protože ve Veroně panovalo spalující horko (asi 36 °C), a italská města obecně nenabízí příliš prostoru pro relaxaci v parcích, rozhodli jsme se den zkrátit, a z Verony odjet v 15:15. Každého tak čekal vlastní zhruba tříhodinový program, který většina z nás začala oběd. Většinou se podávaly jak jinak než italské speciality.
Zajímavým místem ve Veroně je památník Castel San Pietro, a to především proto, že díky své poloze nabízí výhledy na celé město. Veronu jsme najednou měli jako na dlani. Malou atrakcí byla možnost vyrazit k památníku zubačkou za poplatek 1,5 eura (příp. 2,5 eura zpáteční). Výhled na Veronu mohla zprostředkovat také rozhledna Torre dei Lamberti. Významnou stavbou ve městě je i hrad Castelvecchio s mostem Ponte Scaligero.
Po prohlídce Arena di Verona jsme společně pokračovali v 11:30 k druhému z nejvýznamnějších míst ve Veroně - balkónu Romea a Julie. Známý dramatik William Shakespeare svůj příběh obrovské lásky dvou mladých lidí zasadil právě do tohoto italského města. Na samotném místě nás nepřekvapily davy turistů. Od tohoto hodně chaotického místa dostali žáci pokyn užít si město po vlastní ose ve dříve stanovených skupinkách. Protože ve Veroně panovalo spalující horko (asi 36 °C), a italská města obecně nenabízí příliš prostoru pro relaxaci v parcích, rozhodli jsme se den zkrátit, a z Verony odjet v 15:15. Každého tak čekal vlastní zhruba tříhodinový program, který většina z nás začala oběd. Většinou se podávaly jak jinak než italské speciality.
Zajímavým místem ve Veroně je památník Castel San Pietro, a to především proto, že díky své poloze nabízí výhledy na celé město. Veronu jsme najednou měli jako na dlani. Malou atrakcí byla možnost vyrazit k památníku zubačkou za poplatek 1,5 eura (příp. 2,5 eura zpáteční). Výhled na Veronu mohla zprostředkovat také rozhledna Torre dei Lamberti. Významnou stavbou ve městě je i hrad Castelvecchio s mostem Ponte Scaligero.
